První písemná zmínka o vesnici "Moderici" je z roku 1141 a z doby kolem r. 1200 pochází zbytky kvádříkového zdiva s kulatým okénkem a částí portálu z původního románského kostela. Oficiálně vydávané listiny potvrzují, že městečko "Moderiz" s mlýnem a hradem (který se bohužel nezachoval), bylo od 13. do 16. století významným centrem panství olomouckých biskupů na jižní Moravě. Brno bylo v té době sice sídlem markraběte, ale biskupství získalo až později.
Hlavním zaměstnáním většiny obyvatel až do konce 19. stol. bylo zemědělství - především pěstování zelí a vína. Po zrušení roboty s vrchnostenskou správou (1848) a modernizaci dopravní trasy Wien - Brno, vedoucí přes Modřice (císařská silnice 1727, železnice 1839), se začal rozvíjet průmysl. V průběhu 20. století zde fungoval cukrovar, velká konzervárna, zelárna a cihelna, které s vyjímkou významného metalurického provozu počátkem 21. století zanikly.
Od roku 1994 mají Modřice statut města (v r. 2002 nová radnice) a díky své poloze zažívají mimořádný rozvoj. Podél vídeňské rychlostní silnice vyrostl rozsáhlý průmyslový a logistický komplex, a obchodní centrum u bratislavské dálnice patří k největším v brněnské aglomeraci. Současné nové vedení města se snaží podporovat též dříve zanedbávaný rozvoj kvality životního prostředí.
Po uvolnění totalitních omezení se od roku 1989 v životě města významně uplatňují též dobrovolné občanské aktivity a to jak sportovní (nohejbal, fotbal, běžecký pohár, cyklistická 21), tak kulturně-společenské (např. podzimní krojované hody s výstavami, muzejní spolek, plesy a další). Patří k nim též smíšený pěvecký sbor, realizační tým pro pořádání komorních koncertů na radnici i tento neoficiální "Modřický internetový magazín" http://mim.voda.cz/ .